|
|
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost
Šimečková, Michaela ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent) ; Hašková, Hana (oponent)
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost Abstrakt Disertační práce poskytuje makrostrukturální pohled na vývoj pozdního mateřství, v práci definovaném jako mateřství žen starších 35 let, na území dnešní České republiky v letech 1920-2015. Studie zkoumá otázku, do jaké míry konverguje reflexe pozdního mateřství ve vybraných obecných a odborných periodikách s poznatky plynoucími z analýzy demografických dat. Za tímto účelem je použit metodologicky smíšený výzkum, jenž umožňuje propojení závěrů z kvantitativní analýzy demografických dat (demografická analýza a binární logistická regrese) a kvalitativní a kvantitativní analýzy médií (diskursivní a obsahová analýza). Jak studie dokládá, vývoj pozdního mateřství v českých zemích variuje na celé škále možných mediálních percepcí, úrovní i intenzit plodnosti. Práce ukazuje na silnou provazbu mezi mediální percepcí pozdního mateřství a závěry vyplývajícími z demografických analýz, které jsou po většinu sledovaných let shodné. Studie přestavuje s jistou simplifikací pět obrazů pozdního mateřství. První obraz "zkušená matka" (1920-37) představuje pozdní matku jako ženu vdanou s vyšším počtem dětí, s bohatými zkušenosti ve vedení domácnosti a výchově dítěte. U druhého obrazu "zasloužilé matky" (období 1960-62) je vyjma...
|
|
|
Rodičovství žen s mentálním postižením: Faktory ovlivňující plnění mateřské role
Bernoldová, Jana ; Strnadová, Iva (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent) ; Franiok, Petr (oponent)
Matky s mentálním postižením (MP) byly velmi dlouhou dobu opomíjenou skupinou jak ve výzkumu, tak v každodenní praxi sociálních pracovníků a zdravotníků. Cílem výzkumu prezentovaného v této práci bylo analyzovat, jak ženy s MP prožívají svou mateřskou roli a jejich zkušenosti s formální a neformální podporou. Druhým cílem práce bylo zjistit, jak odborníci, tyto ženy přijímají a jak vnímají podporu, kterou těmto ženám poskytují. Autorka použila smíšené výzkumné strategie. Pro sběr dat byl použit rozhovor a dotazník. Do výzkumu se zapojilo 19 žen s MP se zkušeností s mateřstvím a 504 odborníků (175 zdravotníků a 329 sociálních pracovníků). Autorka také zpracovala 4 případové studie, jež ilustrují prožívání mateřské identity v různém kontextu. Výzkum ukázal, že ženy s MP prožívají svou mateřskou roli stejně jako jejich vrstevnice, nicméně potřebují odpovídající podporu pro zvládání úkonů péče o dítě a úkonů každodenního života. Výzkum také ukázal, že odbornost a nabízená podpora ze strany sociálních pracovníků a zdravotníků není dostatečná. Další profesní rozvoj odborníků a rozvoj a posílení sociální služby (sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi) se do budoucna jeví jako stěžejní.
|
|
|
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost
Šimečková, Michaela ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent) ; Hašková, Hana (oponent)
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost Abstrakt Disertační práce poskytuje makrostrukturální pohled na vývoj pozdního mateřství, v práci definovaném jako mateřství žen starších 35 let, na území dnešní České republiky v letech 1920-2015. Studie zkoumá otázku, do jaké míry konverguje reflexe pozdního mateřství ve vybraných obecných a odborných periodikách s poznatky plynoucími z analýzy demografických dat. Za tímto účelem je použit metodologicky smíšený výzkum, jenž umožňuje propojení závěrů z kvantitativní analýzy demografických dat (demografická analýza a binární logistická regrese) a kvalitativní a kvantitativní analýzy médií (diskursivní a obsahová analýza). Jak studie dokládá, vývoj pozdního mateřství v českých zemích variuje na celé škále možných mediálních percepcí, úrovní i intenzit plodnosti. Práce ukazuje na silnou provazbu mezi mediální percepcí pozdního mateřství a závěry vyplývajícími z demografických analýz, které jsou po většinu sledovaných let shodné. Studie přestavuje s jistou simplifikací pět obrazů pozdního mateřství. První obraz "zkušená matka" (1920-37) představuje pozdní matku jako ženu vdanou s vyšším počtem dětí, s bohatými zkušenosti ve vedení domácnosti a výchově dítěte. U druhého obrazu "zasloužilé matky" (období 1960-62) je vyjma...
|
host ::
RSS.